Vzdělávání a rozvoj

Stojíš nad postýlkou nebo hrací dekou a přemýšlíš, co se děje. Miminko je najedené, přebalené, ale stále nespokojeně kope nožičkami, pláče a nedokáže se uvolnit.

Možná tě napadne kolika nebo únava. Ale zkusila ses někdy podívat na jeho dupačky? I když vypadají roztomile a působí prakticky, pro miminko mohou být zdrojem velké frustrace a pocitu omezení.

Nohy jsou „oči“ miminka

Možná si to neuvědomuješ, ale miminko vnímá svět celým tělem a chodidla patří mezi jeho nejcitlivější smyslové orgány. Obsahují obrovské množství nervových zakončení.

Když miminko uzavřeš do dupaček, tedy těch s pevně zašitými špičkami, vypneš mu důležitý kanál vnímání. Miminka si ráda dotýkají nožičkami, třou chodidla o podložku a objevují různé textury. V dupačkách cítí stále jen stejný kus látky, který je navíc omezuje.

Pocit omezení: když dupačky „táhnou“

Tohle je věc, kterou si my dospělí často neuvědomíme. Miminka rostou skokově, doslova ze dne na den.

1. Tah na ramena a prsty

Stačí, aby byly dupačky o kousek kratší, a pokaždé, když miminko natáhne nohu, látka ho zatáhne na ramenou a tlačí na prsty.

Představ si, že bys celý den chodila v punčochách, které jsou ti malé a stále ti stahují prsty k sobě. Byla bys nervózní? Určitě ano.

2. Blokace pohybu

Miminko se potřebuje zapřít, kopnout a cítit odpor podložky. V dupačkách se mu nožička uvnitř klouže a látka brání přirozenému pohybu. Pocit, že „chci se pohnout, ale něco mě drží“, vede k neklidu a pláči.

Termoregulace

Miminka se ochlazují přes hlavičku a také přes chodidla. Pokud je doma teplo a miminko má silné dupačky, může se začít přehřívat. Pláčem ti pak jen dává najevo, že je mu horko.

Řešení

Zkus na jeden den jednoduchý experiment. Vyměň klasické dupačky za legíny nebo tepláčky bez špiček, které končí nad kotníkem.

Nech miminko naboso

Uvidíš, jak začne hýbat prsty, zkoumat povrch a aktivně se pohybovat. Úleva bývá často okamžitá.

Bojíš se, že mu bude zima?

Použij volné ponožky, které můžeš kdykoli sundat, když bude chtít miminko trénovat pohyb.

Pokud je miminko právě teď neklidné, zkus mu sundat ponožky nebo rozepnout dupačky. Sleduj jeho reakci. Ten moment, kdy se poprvé dotkne podložky holou nožičkou a uvolní se, mluví za vše.

Mami, dopřej mu volnost. Spokojené nožičky znamenají spokojené miminko.

S láskou,
TVOJE LALALU

Milá maminko, znáš ten moment, kdy ještě včera bylo miminko klidné, kojilo se hezky „na čas“, spánek byl sice různý, ale alespoň trochu předvídatelný… a najednou?

Miminko chce prso pořád, je neklidné, usne a za pár minut je vzhůru, večer se neumí uklidnit a ty máš pocit, že se ti v těle odehrává tichá katastrofa jménem „došlo mi mléko“.

A samozřejmě přesně v tu chvíli začneš googlit, ideálně ve dvě ráno, s jedním okem otevřeným a účesem ve stylu „máma přežila“.

Pojďme si v tom udělat jasno. Růstový spurt je velmi častá a přirozená vývojová fáze, během které miminko na pár dní zvýší frekvenci kojení, aby si přirozeně navýšilo přísun mléka.

Není to známka toho, že jsi selhala. Často je to naopak známka, že tvoje miminko přesně ví, co dělá, jen ti to zapomnělo oznámit slušnou zprávou.

Co je růstový spurt a proč se děje

Růstový spurt je období, kdy miminko rychle roste nebo prochází velkým vývojovým skokem. Tělo potřebuje více energie a výživy a u kojených dětí je nejjednodušší cestou častější sání.

Z biologického hlediska jde o geniální systém nabídky a poptávky. Čím více miminko saje, tím více signálů dostává tělo maminky k tvorbě mléka.

To, co tobě připadá jako „neustálé kojení“, je často jen způsob, jak si miminko „objednává větší dávku“ na další období.

Je důležité vědět, že během růstového spurtu může miminko působit nespokojeně i u prsu. Ne proto, že by mléko nebylo, ale proto, že chce víc a rychleji.

Jak růstový spurt poznáš

Nejtypičtějším znakem je náhlá změna. Miminko, které se kojilo relativně pravidelně, najednou chce prso neustále.

Často se přidá neklid, více pláče, kratší spánek a hlavně večerní cluster feeding, kdy máš pocit, že ses stala lidskou kojicí stanicí.

Mnoho maminek se v tu chvíli lekne, že je problém s mlékem. Jenže růstový spurt bývá krátkodobý. Trvá pár dní a pak se situace obvykle zlepší.

Pokud miminko dostatečně močí, přibírá a pediatr je spokojený, nejde o nedostatek mléka, ale o přechodnou fázi.

Pokud se miminko chová neobvykle, je apatické nebo pije výrazně méně, vždy se poraď s pediatrem nebo laktační poradkyní.

Proč máš pocit „prázdných prsou“

Tohle je jedna z nejčastějších obav. Prsa mohou být měkčí a méně naplněná.

Měkká prsa ale často znamenají, že tělo funguje efektivně.

Tvorba mléka se postupně stabilizuje a plnost není spolehlivý ukazatel.

Tvoje tělo není sklad. Je to chytrá výroba.

Co pomáhá hned teď

Nejdůležitější je přijmout, že se na pár dní změní režim.

Pokud to jde, omez povinnosti. Domácnost se nezhroutí, ale máma ano, pokud bude dělat všechno najednou.

Koj častěji a vytvoř si malé „hnízdo“.

Voda, jídlo, nabíječka, deka a pohodlné místo. Možná ne romantické, ale reálná péče o sebe.

Střídání prsou může pomoci.

A nezapomeň: jez a pij.

Co je cluster feeding

Večerní cluster feeding je během spurtů běžný.

Není to důkaz nedostatku mléka.

Kdy vyhledat pomoc

Pokud miminko méně močí, je velmi spavé nebo slabé, kontaktuj pediatra.

Pokud kojení bolí nebo máš horečku, vyhledej pomoc.

Jednoduchý plán pro maminku

1. Koj podle potřeby
2. Jez a pij
3. Odpočívej, kdy to jde

Růstový spurt znamená, že miminko roste.

S láskou,
Tvoje LALALU 🌸

 A je to tady 👶

Celé měsíce jste snili o tom, jaké to bude přinést si domů svůj malý zázrak. Jak bude vypadat, jak bude znít, jak spolu zvládnete první společné dny a týdny.

Ať už máte s rodičovstvím zkušenosti, nebo vás tahle role čeká poprvé, všechny nás spojuje stejná obava: dokážeme svému děťátku vytvořit ty nejlepší podmínky pro zdravý a správný vývoj od prvních dní?

Není žádným tajemstvím, že první dny a týdny v životě novorozence jsou považované za velmi citlivé a klíčové pro jeho další psychomotorický vývoj.

Všechno začíná reflexy, které jsou přirozenou součástí novorozeneckého období. Děťátko se rodí s množstvím nepodmíněných reflexů (dokáže dýchat, polykat, mrkat, kašlat apod.), které odrážejí stav a činnost jeho nervové soustavy.

Kromě těchto reflexů jsou pro novorozenecké období typické i další stejně důležité reflexy, které se vyskytují pouze v tomto období a zpravidla postupně vymizí do 6. měsíce.

Vhodné počáteční podmínky hrají důležitou roli v tom, jak se bude děťátko pohybově i nervosvalově vyvíjet.

Tento článek vám nabízí pohled na to, co je důležité sledovat, jak můžete děťátko podpořit ve správném vývoji, co zbytečně neuspěchat a na co si dát pozor.

REFLEXY NOVOROZENCE A JEJICH ÚLOHA

V prvních týdnech po narození se psychomotorický vývoj dítěte opírá zejména o základní reflexy. Patří mezi ně například:

• Hledací reflex – tento reflex umožňuje, aby se stimulující předmět (např. bradavka, dudlík) dostal do úst.
• Sací reflex – reflex, kterým dítě reaguje na stimulaci rtů nebo úst sáním.
• Orientační reflex – děťátko otáčí hlavu směrem k dotyku.
• Fenomén panenky – při otáčení hlavičky novorozence doprava a doleva se oči novorozence pohybují opačným směrem.
• Úchopový reflex – když vložíte prst do dlaně dítěte, pevně jej uchopí.
• Reakce na světlo – děťátko otáčí hlavu směrem, odkud přichází světlo.
• Moro reflex – reakce na náhlý pohyb nebo zvuk, kdy dítě rozhodí ruce a následně provede objímací pohyb.

Tyto reflexy postupně mizí během prvních měsíců života a jsou nahrazovány tzv. řízenými pohyby. Pokud některý z reflexů chybí, nebo v určité vývojové fázi stále přetrvává, může to být signál poruchy probíhajícího vývoje. Uvádí neonatoložka MUDr. Katarína Golianová z Nemocnice Zvolen.

SMYSLY – ZÁKLAD PRO ŽIVOT

Mnoho rodičů má po narození děťátka spoustu otázek. Jedna z nich se týká i jeho smyslů. Vidí nás? Slyší nás? Pokud je novorozené dítě zdravé, odpověď je jednoduchá: ano. Vidí, slyší, cítí.

Už v sedmém měsíci těhotenství se v děloze rozvíjejí všechny smysly dítěte. Nejsou ještě na maximu, ale hned od narození je děťátko připravené učit se žít v novém světě a poznávat ho právě prostřednictvím smyslů. Je důležité, aby byly smysly přiměřeně a dostatečně stimulované.

V opačném případě to může mít negativní vliv na jeho psychomotorický vývoj.

Zde je několik tipů, jak podpořit kontakt děťátka s prostředím:

1. HMAT – je úplně první smysl, který se vyvine. Děťátko s ním pracuje už v děloze: kope, dotýká se sebe i maminky, hýbe se. Po narození chce být dotyky rozmazlované, hlazené, objímané, šimrané, nošené v náručí.

Děti, kterým se v raném dětství dostává méně dotyků, jsou v dospělosti náchylnější k emočním potížím. Hmat můžete stimulovat střídáním různých povrchů a materiálů: hlaďte děťátko jemnou látkou, lechtěte pírkem, jemně masírujte teplýma rukama, pokládejte ho na podložky na hraní, hrajte s ním „Vařila myšička kašičku“. 

2. ZRAK – věděli jste, že novorozenec nevidí barevně? Všechny barvy a předměty na větší vzdálenost vidí až kolem 4.–6. měsíce. Do dvou měsíců dítě nejvíc zaujmou lidské tváře, později rozšiřuje pozornost i na předměty.

Novorozeně zpočátku ocení hlavně přítomnost známé tváře (máma, táta). Zrakové vnímání můžete stimulovat kontrastními černobílými vzory / geometrickými tvary / případně lesklými předměty a pomalu s nimi pohybovat před jeho očima ve vzdálenosti cca 20–25 cm.

3. SLUCH – ještě dřív, než se narodí, slyší děťátko zvuky už kolem 18. týdne v děloze (hudbu, hlas i tlukot maminčina srdce apod.). Po narození dává přednost vyššímu, klidnému hlasu matky před hlubším hlasem otce. Mluvte na své miminko klidně a něžně, používejte jemné zvukové stimulace, zvukové hračky i dětské říkanky.

4. ČICH – věděli jste, že novorozenec má v určitém směru čich lepší než dospělý? Miminko miluje vůni své maminky a mateřského mléka a prvních 6 měsíců mu tato vůně k přežití úplně stačí. A když jde o mléko, dokonce dá přednost vůni mateřského mléka jiné ženy před vůní umělé kojenecké výživy.

5. CHUŤ – první chuťové buňky u dětí vznikají už v 8. týdnu po početí, a protože jsou s maminkou v úzkém spojení, vytvářejí si vztah i k chutím jídel, která maminky jedí. Novorozenec rozlišuje sladkou, kyselou a hořkou chuť. Na poslední dvě reaguje grimasami nebo i pláčem.

Dává přednost sladké chuti a přesně tak (sladce) chutná i mateřské mléko, které je plné sacharidů. Ty v jeho organismu spouštějí produkci endorfinů, hormonů štěstí. Slanou chuť začnou děti rozlišovat až ve 4. měsíci. Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje výlučné kojení prvních 6 měsíců.

Období mezi 6.–12. měsícem je tzv. biologickým oknem pro rozvoj chuťových pohárků. Děti jsou v tomto období mnohem vnímavější a otevřenější přijímání nových chutí a struktur jídla. Důležité je, i přes počáteční neúspěchy, zvykat děti na přirozenou chuť jídla bez přidávání cukru a soli.

Zkuste děťátku tříbit smysly hravě a nenuceně.

Zjistíte, že na spoustu vůní, pocitů a chutí jste dávno zapomněli a bude příjemné si je připomenout. Možná si při tom vzpomenete i na své dětství.

Třiďte děťátku smysly hravě a nenuceně a sledujte při tom jeho náladu. Všechno má svůj čas a jde to snáz, když má děťátko uspokojené základní potřeby: není hladové ani žíznivé, má suchou plenku, nic ho nebolí a cítí se bezpečně.

TAJEMNÁ ŘEČ MIMINEK

Novorozeně je osobnost, která hned po narození vysílá určité signály. Dává jimi najevo, co se mu líbí a co naopak ne, oznamuje, jestli je hladové, unavené, počůrané… prostě projevuje emoce. Správně je interpretovat je pro mnoho rodičů první rodičovská výzva. Chce to čas a trénink porozumět pláči, výrazům tváře a řeči těla vašeho miminka.

Věděli jste, že na tváři miminka je až 25 svalů, které jsou vzájemně propojené a řízené mozkovou kůrou, a proto se miminko dokáže vyjadřovat výrazy tváře v následujícím pořadí:

• od narození: zájem, utrpení, strach
• od 6. týdne: radost a štěstí
• od 3. měsíce: překvapení, hněv
• od 5. měsíce: strach, znechucení, odpor k zápachu, stud
• od 9. měsíce: nuda, úzkost, očekávání

Je úplně normální a běžné, že novorozeně pláče, když je hladové, něco ho bolí, má mokrou plenku, je mu horko nebo zima.

Než se stanete úplným expertem na dekódování tohoto univerzálního jazyka všech dětí, doporučuje Mgr. Iveta Sedláčková, hlavní sestra na neonatologickém oddělení v Penta Hospitals, vyzkoušet tzv. vylučovací metodu.

To znamená, že postupným vylučováním možností (děťátko je hladové, je počůrané nebo pokakané, potřebuje pochovat, v místnosti je příliš teplo nebo naopak zima…) identifikujete jeho aktuální potřebu nebo problém.

S přibývajícím věkem vyjadřuje děťátko pláčem strach, frustraci, ospalost, potřebu pozornosti nebo i přílišnou stimulaci.

TUMMY TIME NEBOLI ČAS NA BŘÍŠKU

Poloha na bříšku je pro novorozence naprosto klíčová. Pomáhá posilovat svaly krku, zad a ramen, které jsou nezbytné pro následný zdravý vývoj řízeného pohybu. Pokud děťátko nemá žádné zdravotní potíže, mělo by se na bříšku ocitnout už v prvním týdnu po narození. Poradíme vám, jak na to:

1. Začínejte krátce, ale často: položte děťátko na bříško na 1–2 minuty několikrát denně.
2. Můžete začít polohou „na tygříka“, na vašem břiše nebo hrudníku, s pomocí kojicího polštáře nebo na podložce na hraní LALALU.
3. Vždy používejte pohodlné, měkké a bezpečné povrchy a během dne je střídejte.
4. Povzbuzujte děťátko ke zvedání a otáčení hlavičky pomocí hraček, zvuků, vlastního hlasu nebo pozorování sebe sama v zrcadle.
5. Během tummy time zůstávejte v jeho bezprostřední blízkosti.

Pokud děťátko polohu na bříšku nemá rádo, nepanikařte. Zvykajte ho pomalu a postupně čas prodlužujte, aby si na polohu zvyklo. Vzpomeňte si, jak jste se cítili poprvé ve фитku nebo na hodině CrossFitu :)

Také to nebylo úplně jednoduché, že? Pravidelným opakováním jste si na novou zátěž zvykli a odměnou vám byla radost z pohybu. Miminka to mají podobně, jen nám to ještě neumí říct.

KDY ZBYSTŘIT?

Psychomotorický vývoj dětí je komplexní proces, který zahrnuje nejen motorické schopnosti (pohyb), ale i emoční, kognitivní a sociální vývoj. I když se každý malý človíček vyvíjí vlastním tempem, existují určité milníky, které jsou běžné a pomáhají rodičům se v tom zorientovat. Proto bychom některé signály neměli přehlížet:

Varovné signály u novorozenců (0–2 měsíce):

1. Nereaguje na hlasité zvuky:
   Novorozenec by měl na hlasité zvuky reagovat trhnutím, pohybem nebo mrknutím. Pokud takové reakce chybí, může to naznačovat problém se sluchem.

2. Slabé nebo chybějící sací reflexy:
   Pokud dítě nedokáže efektivně sát nebo polykat, může to naznačovat problém v nervosvalovém systému nebo nezralost nervové soustavy.

3. Nízká pohybová aktivita:
   Novorozenec by měl pohybovat rukama i nohama. Pokud je pasivní, málo se hýbe nebo vykazuje jen minimální pohyby, může to být důvod k obavám.

4. Přetrvávající asymetrie hlavičky nebo těla:
   Pokud má dítě neustále hlavičku otočenou jen na jednu stranu nebo se tělo jeví asymetricky, může to naznačovat svalové napětí nebo potíž s páteří.

5. Chybějící oční kontakt:
   Pokud dítě nezačne navazovat oční kontakt kolem 6. týdne, může to být známkou problémů se zrakem nebo nervovým vývojem.

6. Neobvyklý nebo velmi slabý pláč:
   Pláč novorozence by měl být silný a jasný. Pokud je pláč slabý, chraplavý nebo velmi nezvyklý, může to signalizovat problém s dýchacími cestami, svaly nebo celkovým zdravím.

7. Přetrvávající křeče nebo škubavé pohyby:
   Nepravidelné, rytmické záškuby nebo křeče mohou být známkou neurologického problému.

Varovné signály u dětí (3–6 měsíců):

1. Nezvedá hlavičku v poloze na bříšku:
   Děti už kolem 1. měsíce dokážou v poloze na bříšku hlavičku zvedat. Pokud to děťátko nezvládá ani ve 3. měsíci, může jít o svalovou slabost nebo opožděný motorický vývoj.

2. Neotáčí se za zvuky nebo hlasy:
   Pokud dítě nereaguje na známé zvuky nebo hlasy (např. hlas rodiče), může to signalizovat poruchu sluchu.

3. Neusmívá se a neprojevuje sociální interakci:
   Děti by měly kolem 6. týdne reagovat na úsměv rodiče úsměvem. Pokud se tak neděje do 3. měsíce, může to být varovný signál.

4. Nedokáže očima sledovat předmět:
   Pokud dítě do 3. měsíce nedokáže očima sledovat pohybující se předměty nebo mu oči neustále „ujíždějí“, může to naznačovat problém se zrakem.

5. Neotáčí hlavu za zvuky nebo pohybem:
   Dítě by mělo být schopné otočit hlavičku za zvukem nebo pohybem. Pokud to nedělá, může to být signál opožděného vývoje.

6. Přetrvávající novorozenecké reflexy:
   Reflexy jako Moro reflex by měly postupně mizet kolem 4. měsíce. Pokud přetrvávají, může to signalizovat neurologický problém.

7. Nedrží hračky nebo nezvládá uchopení:
   Kolem 4. měsíce by dítě mělo být schopné uchopovat předměty. Pokud se to neděje, může to být známkou opoždění jemné motoriky.

8. Neotáčí se z bříška na záda nebo naopak:
   Do 5.–6. měsíce by dítě mělo začít zvládat otáčení z jedné strany na druhou. Pokud je stále neaktivní, může to naznačovat svalovou slabost.

9. Ztuhlost nebo naopak velmi „měkké“ svaly:
   Pokud je tělo dítěte příliš ztuhlé nebo naopak příliš „měkké“ a při manipulaci neudrží svoji váhu, může to signalizovat potíže nervového nebo svalového systému.

10. Neprospívání nebo stagnace ve vývoji:
    Děťátko nepřibírá, neukazuje pokroky v motorice nebo působí apaticky.

Pokud jste u svého děťátka zaznamenali některý z těchto signálů, je důležité situaci konzultovat s odborníkem, například s pediatrem nebo dětským fyzioterapeutem.

Malé kroky ke zdravému vývoji

První týdny života děťátka jsou plné malých, ale mimořádně důležitých kroků. Vaše podpora a pozornost mu pomohou položit pevné základy pro zdravý psychomotorický vývoj. Nezapomínejte, že každé dítě, i to vaše, je jedinečné a vaše trpělivost a láska jsou tím nejlepším darem, který mu můžete dát.

 Tvoje LALALU

Napadlo tě při čtení, že by se ti ještě něco hodilo pro tvé miminko? Podívej se na náš e-shop LALALU. Najdeš tam LALALU podložky na hraní, přírodní drogerii Souldrops a další pečlivě vybrané produkty, které maminky milují.

A s kódem BLOG5 máš teď také 5 % slevu na celý nákup. 💛

Sleduj nás

 

Milá maminko,
znáš to – otočíš se jen na tři vteřiny a tvoje dítko už zkoumá šuplík s kořením, má v ruce vařečku nebo se ptá: „Maminko, a proč teče voda dolů?“ (Samozřejmě přesně ve chvíli, kdy zachraňuješ ubrus před džusovou pohromou.)

Zvídavost je úžasná – je to motor, který děti žene k učení, objevování a tvoření. Ale buďme upřímné, někdy je to i pořádná zkouška trpělivosti.
Tady je pár tipů, jak tuhle jiskru v dětech podporovat a přitom si zachovat klid.

1️⃣ NECHTE JE ZKOUMAT – I KDYŽ TO OBDOBÍ ZNAMENÁ TROCHU NEPOŘÁDKU

Nic nenaučí dítě víc než vlastní ruce a vlastní pokusy. Ano, kuchyň po „vědeckém experimentu“ může vypadat jako po malé explozi, ale pro dítě je to laboratoř plná objevů.
Když si může nalít vodu, přesýpat mouku nebo zkoušet míchat barvy, učí se zkušeností – ne příkazy.

💡 LALALU TIP:
Vytvořte si doma malý objevovatelský koutek – místo s miskami, vodou, lžičkami a pár starými plastovými dózami. Položte tam LALALU podložku – ochrání podlahu, dá dítěti měkký prostor a vám klid, že všechno zůstane (alespoň trochu) pod kontrolou.

2️⃣ NEODPOVÍDEJTE JEN „PROTO“

Některé dny mají děti asi tisíc „proč“. A i když bychom někdy nejraději odpověděly co nejkratším způsobem, každá otázka je příležitostí ukázat jim, že hledat odpovědi je zábava.

Zkuste to třeba takhle:

• „Proč je obloha modrá?“ → podívejte se spolu do knížky nebo na krátké video.

• „Proč rostou květiny?“ → ukažte mu, jak zaléváte květináč.

• „Jak vzniká déšť?“ → udělejte mini pokus se sklenicí vody a ledem.

Děti nepotřebují dokonalé odpovědi. Stačí, když vidí, že i vy jste zvídavá a ochotná hledat spolu s nimi.

3️⃣ HRA JE TA NEJLEPŠÍ ŠKOLA

Děti se učí nejlépe, když si hrají. Nemusíte vymýšlet složité aktivity – stačí dívat se na svět jejich očima.
I obyčejná procházka se může změnit v dobrodružnou výpravu: hledejte listy různých tvarů, sledujte stíny, počítejte kamínky nebo skočte do louže a poslouchejte, jak voda zní.

💡 LALALU TIP:
Založte si Sešit objevů – dítě do něj může kreslit nebo lepit malé poklady z procházky. Za pár let z něj bude nádherný deník dětství.

4️⃣ CHVALTE ZVÍDAVOST, NE DOKONALOST

Když dítě něco vytvoří, neříkejte jen „To je krásný obrázek!“. Oceněte samotný proces:

• „Líbí se mi, jak jsi zkoušel míchat barvy.“

• „Nevzdal ses to, i když se ti to nejdřív nepovedlo!“

Tím mu ukážete, že hodnota není v dokonalosti, ale v odvaze zkoušet.

5️⃣ BUĎTE ZVÍDAVÉ SPOLU S NIMI

Zvídavost je jako smích – přenáší se. Když děti vidí, že i vy zkoušíte nové věci a dokážete se upřímně radovat z maličkostí, přirozeně to napodobují.

Zkuste při vaření říct:
„Pojďme vyzkoušet, co se stane, když přidáme trochu skořice.“
Nebo na procházce:
„Všimla sis, jak se mění barva listí, když na něj dopadá slunce?“

💙 NA ZÁVĚR

Zvídavost je dar. Občas hlučný, často ulepený, někdy únavný, ale vždycky nádherný. Každé „proč?“ je krok blíž k tomu, aby tvoje děťátko poznalo svět – a tebe jako tu nejlepší průvodkyni na téhle cestě.

S láskou,
Tvoje LALALU

„Maminko, proč musím spinkat, když si ještě chci hrát?“  O odpoledním spánku a o tom, jak ho zvládnout lidsky a s pochopením.

Milé maminky,

řekněme si to upřímně – odpolední spánek může být někdy tou největší zkouškou trpělivosti pro každého rodiče.

Když vaše dítě s velkýma očima a roztomilou logikou pronese svou oblíbenou větu: „Ale maminko, proč musím spinkat, když si ještě chci hrát?“ – co na to říct? Možná vám probleskne hlavou: Kéž bys jen věděl/a, jak moc bych si i já přála jít si lehnout! 

Odpolední spánek – ať už jde o malé prcky, kteří ho ještě nutně potřebují, nebo starší děti, které už pomalu „bojují za své právo neodpočívat“ – byl a vždy bude jedním z velkých rodičovských témat.

Chápeme, že přesvědčit dítě, které je právě ponořené do svých her, aby si lehlo a odpočinulo si, může být náročné. Dnes se proto společně podíváme na to, proč je odpolední spánek tak důležitý, jak na něj dítě naladit a jak tyto chvíle zvládnout bez slziček a hádek.

PROČ JE ODPOLEDNÍ SPÁNEK DŮLEŽITÝ?

Odpolední spánek není jen „rodičovský výmysl,“ abychom si mohli na chvíli oddechnout. Pro malé aktivní děti je to skutečně nezbytnost, která má zásadní význam. Děti spotřebovávají ohromné množství energie už jen tím, že rostou.

Odpolední spánek jim pomáhá zpracovat všechny podněty z dopoledne, podporuje jejich fyzickou regeneraci a ukládá nové informace v mozku.

Spánek je pro děti stejně důležitý jako jídlo. Během spánku tělo produkuje růstový hormon, který jim doslova „pomáhá růst.“ Pokud děti odpolední spánek vynechávají, mohou být podrážděné, unavené a hůře se soustředit.

Pokud jdete večer spát s unaveným dítětem, které přes den neodpočívalo, určitě víte, jaké to je. Děti, které nemají dostatek spánku, bývají uplakané, náladové a hůře zvládají své emoce.

Odpolední spánek jim pomáhá být klidnější a šťastnější – a to prospívá celé rodině. 

MAMINKO, ALE JÁ NECHCI SPÁT! PROČ DĚTI ODMÍTAJÍ ODPOČINEK?

Pro děti je přirozené, že nechtějí jít spát. Svět je pro ně jedno velké dobrodružství plné her, objevování a zábavy.

Myšlenka, že by měly všechno přerušit a jít si lehnout, jim připadá... no, dost nespravedlivá. Mezi nejčastější důvody, proč děti odolávají spánku, patří:

• Bojí se, že o něco přijdou: Rychlá hračka může být pro malého průzkumníka mnohem lákavější než spánek.
• Nejsou dost unavené: Pokud se dítě dopoledne nedostatečně unaví, nemusí mít potřebu odpočívat.
• Nemají zavedenou rutinu: Pokud je spánkový režim nepravidelný, děti často těžko přijímají, že je čas na odpočinek.  

JAK UDĚLAT Z ODPOLEDNÍHO SPÁNKU PŘÍJEMNÝ RITUÁL?

Pokud chcete, aby odpolední spánek nebyl boj, ale příjemná část dne, tady jsou naše osobní tipy, které nám doma pomohly:

1. Zaveďte pravidelnou rutinu

Děti milují předvídatelnost. Pokud jim jasně nastavíte, že po obědě následuje odpočinek, časem to začnou vnímat jako přirozenou součást dne.

Například: Po obědě si přečteme pohádku, oblečeme pyžámko a jdeme si odpočinout. Tento opakující se režim pomáhá dětem pochopit, co následuje.

2. Vytvořte klidné prostředí

Poklidná atmosféra je klíčová. Tlumené světlo, oblíbená deka nebo plyšák a důvěrně známé prostředí dělají divy. Důležité je eliminovat rušivé vlivy – jako hluk, ostré světlo nebo aktivity, které děti lákají ke hře.

3. Udělejte z odpočinku „dobrodružství“

Když dítě slyší „musíš jít spát,“ v jeho hlavě se okamžitě spustí odpor. Zkuste to otočit. Představte spánek jako vzrušující dobrodružství: 

Řekněte mu, že jeho tělíčko potřebuje energii na další hry a večerní dobrodružství.

A i jeho hračky si potřebují zdřímnout, protože už nemají sílu si dál hrát.

4. Nebojte se „klidového času“ místo spánku

Pokud máte starší dítě, které už možná odpolední spánek nepotřebuje každý den, zkuste mu nabídnout alespoň chvíli klidu. I tichý čas v posteli nebo na gauči s knížkou nebo pohádkou pomůže jeho tělíčku se zregenerovat.

5. Buďte trpěliví a laskaví

Občas prostě nebude chtít. Je to normální. Zkuste si s dítětem promluvit, naslouchejte jeho pocitům a vysvětlete mu, proč je spánek důležitý. A když to nepůjde? Neberte to jako selhání. Zítra je nový den!

Pokud zápasíte s odpoledním spánkem svého dítěte, vězte, že v tom nejste sami. Je to přirozená součást rodičovství a důkaz jejich velkého nadšení pro svět kolem sebe.

S trochou trpělivosti, lásky a laskavého slova si můžete vytvořit příjemný rituál, který prospěje nejen vašim dětem, ale i vám – protože odpočaté dítě znamená šťastnější maminku.

S láskou,

Vaše Lalalu 🌸

SDÍLET ČLÁNEK

Pokud jste si při čtení tohoto článku vzpomněli na něco, co byste mohli pro své dítě potřebovat, navštivte prosím náš rodinný E-shop pro děti www.lalalukids.cz a vyberte si ze široké nabídky zboží pro novorozence, jako jsou podložky na hraní LALALU, tekuté prací prášky a aviváže Souldrops a spoustu dalších potřeb pro miminka i starší děti.

Nyní se slevovým kódem BLOG5 získejte dodatečnou slevu 5 % na celý nákup.

Sledujte nás   

Riziko obezity se zvyšuje u dětí, které mají velmi přísné rodiče. Pokud jim tedy budete neustále něco zakazovat, jejich stravovací návyky se nezlepší. Existují však způsoby, jak je naučit správně jíst i bez zbytečného nátlaku. 

SDÍLET ČLÁNEK

Pokud jste si při čtení tohoto článku vzpomněli na něco, co byste mohli pro své dítě potřebovat, navštivte prosím náš rodinný E-shop pro děti www.lalalukids.cz a vyberte si ze široké nabídky zboží pro novorozence, jako jsou podložky na hraní LALALU, tekuté prací prášky a aviváže Souldrops a spoustu dalších potřeb pro miminka i starší děti.

Nyní se slevovým kódem BLOG5 získejte dodatečnou slevu 5 % na celý nákup.

Sledujte nás   

VYBRALI JSME PRO VÁS

Pro introverty je přirozené pracovat o samotě a věnovat se individuálním činnostem, jako je kreslení nebo čtení.

Pokud vaše dítě neustále klade otázku „proč“, nekárejte ho. Introverti jsou velmi zvídaví a někdy se ptají i na zdánlivě banální věci. Jejich jednání a komunikace jsou však odlišné.

Podle lékařky Marty Olsen Laney je temperament člověka jasně daný. To znamená, že se rodíme buď jako introverti, nebo jako extroverti. Do které skupiny dítě patří, se začíná projevovat již kolem čtvrtého měsíce věku.

Od rodičů se přitom očekává, že nebudou chtít dítě měnit. Nejde totiž o žádnou poruchu ani nemoc. Introverze je vlastnost člověka, která ho provází celý život, a ostatní (zejména extroverti) by ji měli pochopit.

Aby ji ostatní, zejména rodiče, začali chápat, je důležité rozpoznat typické rysy introvertů.

PŘIROZENÁ ZVÍDAVOST

Introverti se obecně zajímají o svět kolem sebe – jak funguje a kdo v něm žije. Nebojí se pokládat ani zdánlivě triviální otázky. Pokud se tedy vaše dítě neustále ptá „proč“, nekárejte ho. Může to být jeden z charakteristických znaků introverta, prostřednictvím kterého se snaží porozumět světu a dozvědět se víc.

V souvislosti se zvídavostí je také důležité zmínit, že introverti jsou, bez ohledu na věk, výbornými posluchači. A přitom si zapamatují téměř vše, co jim druhá strana říká.

ROZVÁŽNÉ JEDNÁNÍ

Zatímco otázky introvertům napadají spontánně, jejich jednání tak instinktivní není. Místo impulzivního chování dávají přednost rozvaze a vyhodnocování. Jinými slovy, introvert si raději situaci nejprve odpozoruje a jedná na základě toho, co považuje za správné. 

U dětí toto chování můžete pozorovat při hrách a jiných společenských aktivitách. Nebo při komunikaci, když si dítě chvíli rozmýšlí, co říci.

Jednou z velmi pozitivních vlastností introvertů je, že se rozhodují podle vlastních hodnot a standardů. Neodrazuje je ani myšlenka, že tím nezapadnou do davu.

Pokud se tedy vaše dítě rozhoduje jinak než jeho vrstevníci, nemusí jít o projev vzdoru. Pokud patří k introvertům, jednoduše se řídí svými pocity a zásadami.

ZÁLIBA V INDIVIDUÁLNÍCH ČINNOSTECH

Když bylo spisovatelce Susan Cain devět let, její maminka jí do letního tábora přibalila kufr plný knih. Pro Susan to bylo naprosto přirozené. Vyrůstala v rodině introvertů, kde si každý večer všichni sedli ke čtení.

Až do konce tábora se Susan knih nedotkla, protože se musela věnovat společenským aktivitám. A jak uvádí ve svém TED vystoupení, podobných situací by ve svém životě napočítala několik.

Co tím chceme říci? Že pro introverty je přirozené pracovat o samotě a věnovat se individuálním činnostem. U dětí to může být například čtení, kreslení, hra s oblíbenou hračkou nebo u chlapců počítačové hry. Tento aspekt introvertního života by neměl být vnímán negativně. Právě naopak.

Introverti během těchto aktivit rozvíjejí svou bohatou fantazii. A pokud se do něčeho pustí, berou svou práci velmi vážně. Důkazem toho je i Susan Cain, která psala sedm let bestseller Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy neutichá.

V knize čtenáře provází od dětství až do současnosti a radí rodičům, jak přistupovat k introvertním dětem. Portál Goodreads.com zařadil knihu mezi nejlepší tituly roku 2012.

INTROVERTI MAJÍ VLASTNÍ SVĚT

To, že introverti žijí ve svém vlastním světě, jsme již naznačili. Jejich vnitřní prožívání se však netýká jen individuálních aktivit.

Introverti nemají problém trávit čas sami v místnosti přemýšlením, hloubáním nebo jen obyčejným tichem.

Podobně se chovají i poté, co je unaví společenské aktivity. U dětí to může být čas strávený ve školce nebo s kamarády.

Spisovatelka a zakladatelka komunity IntrovertDear.com uvádí, že pokud si introvertní děti od skupinových činností neodpočinou, mohou se rozplakat, být nervózní nebo unavené.

CITLIVOST NA NÁHLÉ PODNĚTY

Introverti nemají rádi hlučné prostředí nebo příliš mnoho lidí. Jsou také citliví na nové podněty.

Potvrzují to i harvardští psychologové Jerome Kagan a Nancy Snidman, kteří uvádějí, že pokud dítě reaguje podrážděně na nové podněty, pravděpodobně bude plaché nebo introvertní.

Ačkoliv se dítě může během dospívání změnit, oproti extrovertům bude vždy na podněty reagovat citlivěji.

PRAVDĚPODOBNOST SEPARAČNÍ ÚZKOSTI

Jak uvádí portál Mayoclinic.org, separační úzkost je běžné vývojové stádium. U většiny dětí toto období přejde kolem třetího roku. U introvertních dětí ale může trvat déle nebo se později vracet.

Tento stav se vyznačuje depresemi a strachem z odloučení od blízké osoby. U introvertních dětí se to často projevuje například obtížným zvykáním si na školku.

Na vznik separační úzkosti má vliv nejen genetika, ale i rodinné prostředí (například ztráta blízkého nebo rozvod rodičů).

MAJÍ POTÍŽE SE VYJADŘOVAT

Na závěr se opět vrátíme k příběhu Susan Cain. Během jednoho školního dne měla na hodině angličtiny předvést scénku z Macbetha a použít přitom improvizaci. Malá Susan ale nedokázala mluvit, začala se červenat a třást. Nakonec jí bylo tak špatně, že musela odejít ze třídy.

Introverti spoléhají spíše na dlouhodobou než krátkodobou paměť, a proto pro ně může být hledání správných slov obtížné. Nedivte se, pokud si vaše dítě občas dává pauzu na přemýšlení, co říct.

Zajímavé je, že právě prostřednictvím knih a umění si introverti tento „nedostatek“ kompenzují. Právě zde nacházejí správná slova, která jim pomáhají vyjádřit jejich myšlenky a pocity.

SDÍLET ČLÁNEK

Pokud jste si při čtení tohoto článku vzpomněli na něco, co byste mohli pro své dítě potřebovat, navštivte prosím náš rodinný E-shop pro děti www.lalalukids.cz a vyberte si ze široké nabídky zboží pro novorozence, jako jsou podložky na hraní LALALU, tekuté prací prášky a aviváže Souldrops a spoustu dalších potřeb pro miminka i starší děti.

Nyní se slevovým kódem BLOG5 získejte dodatečnou slevu 5 % na celý nákup.

Sledujte nás   

VYBRALI JSME PRO VÁS

Důvodem úsměvů není jen lechtání nebo legrační opičky. Proč se tedy ti nejmenší smějí a kdy se objevují první úsměvy?

Psychologa Caspara Addymana zaujala radostná část života dětí natolik, že se začal zajímat o smích. Zjistil, že důvodem dětského smíchu není jen lechtání nebo legrační opičky. Proč se tedy malé děti smějí a kdy se objevují první úsměvy?

Představte si, že jste právě přistáli na cizí planetě. O místních obyvatelích nic nevíte. Neznáte jejich jazyk, kulturu, zvyky, všechno je pro vás neznámé. Přesně tak se cítí děti, když se narodí.

Jejich mysl je prázdná, nemohou hýbat končetinami, nemohou zvednout hlavu a neovládají své tělo.

Jak však vysvětluje vývojový psycholog Caspar Addyman, od samého počátku pomáhají dětem přežít v tomto „chaotickém“ světě tři zázraky. Kromě učenlivého mozku a láskyplného prostředí je to jakákoli forma komunikace, včetně smíchu.

PROČ SE MIMINKA SMĚJÍ

Než se Caspar Addyman začal věnovat dětem, pracoval jako finančník a programátor. Sám děti nemá, ale přesto chtěl zjistit, co je rozesmívá. Podle něj se vědci zabývají hlavně tím, co nefunguje a jak to napravit. On však chtěl prozkoumat veselou stránku života dětí.

Proto provedl průzkum mezi 1 000 rodiči. V rozeslaném dotazníku se jich ptal, kdy, kde a proč se jejich děti smějí.

Často uváděným důvodem bylo lechtání neboli zábavná činnost, při níž si dospělí před dětmi zakrývají a odkrývají obličej a říkají jim slovo „kuk“.

Moment nadšení a okamžik zmizení a opětovného objevení se však nejsou hlavním důvodem dětské radosti. Podle Addymana je to, že se děti smějí, hlavně proto, že se tímto způsobem udržuje kontakt s nejmenšími.

„Smích je především společenskou záležitostí, protože se smějete ve společnosti. Jedním z nejjasnějších důkazů je, že to nemusí být nutně tím, co děláte, ale tím, že jste s dítětem. Proto je šťastné,“ řekl Addyman britskému deníku Daily Mail.

Nejde tedy jen o zábavné opičky nebo hry. Děti vám nedávají najevo jen to, že se jim vaše zábavné aktivity líbí, ale také to, že se těší z vaší společnosti.

ÚPLNÉ ZAČÁTKY

Caspar Addyman také požádal rodiče o videa a fotografie, které zachycují dětský smích. Podle toho zkoumal nejen příčinu, ale také období, kdy se děti začínají smát.

Příznaky se objevují v prvních týdnech, ale skutečný úsměv se dostaví až po prvním měsíci a půl. Smích, jak ho známe, přichází kolem třetího měsíce.

A přestože se Addymanovy závěry liší od závěrů pediatričky Jennifer Gardnerové, psycholog i pediatrička se shodují, že tento milník může u každého dítěte nastat v jinou dobu.

Navíc si zpočátku nemusíte ani všimnout, že se dítě směje. Ve skutečnosti první úsměvy znějí jako kvílení a ječení. Miminka se také hodně smějí ve spánku, takže vám uniká příležitost je vidět.

Nemusíte se však bát, časem se tón a kadence změní. Takže později bude mnohem snazší rozpoznat nefalšovaný dětský smích.

DÁVÁ TO SMYSL

Až se vám nebude chtít vaše ratolesti rozesmát, vzpomeňte si na slova klinického psychologa a spisovatele Louise Franziniho. Tvrdí, že smysl pro humor je jedním z nejdůležitějších osobnostních rysů a že rodiče by měli dětem pomáhat rozvíjet ho už v dětství.

A proč je smích důležitý už v raném věku? Kromě sociálních dovedností je užitečný zejména při učení, budování sebevědomí nebo odbourávání stresu. Díky humoru budou děti schopny řešit problémy a rozvíjet empatii.

A nakonec vám přinášíme několik tipů, jak dítě rozveselit. O lechtání a schovávání jsme se již zmínili.

Přidejte k těmto osvědčeným zábavám ještě opičárny. Dělejte legrační obličeje, předstírejte, že koušete dítě do tlapek nebo že máte něco na hlavě. S lehkostí foukejte svému děťátku do obličeje nebo ho líbejte za uši a zároveň ho lechtejte.

Pokud vás přestanou bavit, pusťte si společně veselé pohádky nebo si při koupeli vyfoukněte bubliny. Nakažlivý smích nakonec prospěje nejen dětem, ale i vám.

SDÍLET ČLÁNEK

Pokud jste si při čtení tohoto článku vzpomněli na něco, co byste mohli pro své dítě potřebovat, navštivte prosím náš rodinný E-shop pro děti www.lalalukids.cz a vyberte si ze široké nabídky zboží pro novorozence, jako jsou podložky na hraní LALALU, tekuté prací prášky a aviváže Souldrops a spoustu dalších potřeb pro miminka i starší děti.

Nyní se slevovým kódem BLOG5 získejte dodatečnou slevu 5 % na celý nákup.

Sledujte nás   

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Existuje několik příznaků, podle kterých poznáte, že má dítě hlad. V prvních měsících se řiďte hlavně jimi.

Jaký by měl být jídelníček dětí a jak by se měl měnit s jejich věkem? V článku vám poradíme, jak nejlépe zavést správné stravovací návyky od prvního měsíce až do pubertálního věku.

PLÁN KRMENÍ MIMINEK

Zejména kojenci potřebují konzumovat potraviny s vysokým obsahem živin. Protože jsou však jejich bříška velmi malá, je třeba je krmit v menších dávkách a několikrát denně.

Od prvního do šestého měsíce se řiďte hlavně reakcemi dítěte, když vám dává najevo, že má hlad. Pokud dáváte dítěti místo mateřského mléka umělé mléko, stanovte si režim a krmte ho v pravidelných intervalech.

Náznaky samozřejmě neignorujte. Pokud vám dítě dává najevo, že má hlad, nakrmte ho i mimo pravidelný časový rozvrh.

Existuje několik typických příznaků, podle kterých poznáte, zda má vaše dítě hlad. Patří mezi ně pláč, vztekání, olizování rtů, otevírání úst, přikládání ruky na ústa nebo snaha se všeho chytit.

Při krmení miminek je užitečné vědět, že novorozenec během prvních dvou dnů vypije pouze 15 mililitrů mateřského mléka. Později je to 30 až 60 mililitrů. Když je dítěti půl roku, vypije najednou 240 mililitrů.

Pokud jde o intervaly krmení, zpočátku se dítě krmí každé dvě až tři hodiny. Obvykle také v noci. Postupně se tento interval prodlužuje, především proto, že se miminko nakrmí více najednou.

OD ŠESTÉHO MĚSÍCE

Když je dítěti šest měsíců, obvykle spolkne mateřské mléko po třech až pěti hodinách.

Zároveň v období šestého nebo sedmého měsíce dochází k jedné změně, a to k zavádění pevné stravy. Stále platí, že dítě konzumuje především mateřské mléko nebo kojeneckou výživu.

Jednou nebo dvakrát denně však k této stravě přidejte nějakou pevnou stravu (dětskou kaši, kousek vařené mrkve, brambory nebo banán).

Je v podstatě na vás, kdy dítěti nabídnete nové potraviny. Jak však připomíná odbornice na dětskou výživu Natalia Stasenko, nejvhodnější dobou je dopoledne nebo oběd.

Čím dříve bude dítě jíst pevnou stravu, tím více času budete mít na sledování případných alergických reakcí.

Jako příklad uvádíme vzorový plán krmení pro šestiměsíční miminko.

6:30 – podávání mateřského mléka nebo umělé výživy těsně po probuzení
8:00 – snídaně - pevná strava
10:00 – svačina - mléko nebo umělé mléko
12:00 – oběd - pevná strava nebo mléko (případně výživa).
15:00 – svačina - mateřské mléko nebo umělá výživa
17:30 – večeře - mateřské mléko nebo umělé mléko
19:00 – mateřské mléko nebo umělá výživa

V období sedmého a osmého měsíce se na harmonogramu nic zásadního nemění. Jen místo jednoho nebo dvou pevných jídel podávejte dítěti alespoň dvě taková jídla.

Po dosažení devíti měsíců věku dítěte můžete jedno krmení mateřským mlékem vynechat a nahradit ho pevnou stravou.

OD PRVNÍHO DO PÁTÉHO ROKU

Po prvním roce začíná být mateřské mléko ještě více nahrazováno pevnou stravou. S odstupem dvou až tří hodin jí dítě přibližně šestkrát denně (třikrát mléko a třikrát pevnou stravu).

Základem jsou snídaně, oběd a tzv. mezipříkrmy. To znamená, že i mezi hlavními jídly budete vyhlížet menší svačinky, jako jsou přesnídávky, odpolední svačiny a lehké jídlo před spaním. Kdy bude vaše dítě jíst mléko a kdy mu budete dávat pevnou stravu, záleží na vás.

Když jsou dítěti přibližně tři roky, dochází k mírné změně. Podle Stasenké byste měli zůstat u tří hlavních jídel, ale po večeři dítě nutně nepotřebuje další jídlo. V důsledku toho může být hlavní večeře vydatnější a můžete přizpůsobit i dobu, kdy ji dětem podáváte.

V praxi to znamená, že dítě bude jíst o něco více, například i kolem 19:00 až 20:00 hodin.

V režimu dětí ve věku čtyř až pěti let se nic zásadního nemění. Jen doporučujeme trvat na svačinách.

Po celém dni ve školce a později ve škole jsou některé děti vyčerpané a potřebují načerpat energii. Pokud vaše ratolest patří do této skupiny, připravujte jí pravidelně vydatnou svačinu.

MLADŠÍ DĚTI A TEENAGEŘI

Nezanedbávejte stravovací návyky ani po nástupu dítěte do školy. Mladší děti a dospívající by měly jíst každé tři až čtyři hodiny.

Tři nejdůležitější jídla jsou snídaně, oběd a večeře. U mladších dětí pamatujte také na to, že by měly jíst alespoň dvě lehčí mezichody.

Podobně u dospívajících dbejte na to, aby jedli tři hlavní jídla denně a vedle toho alespoň jednu svačinu.

Ať už máte doma mladší dítě nebo dospívajícího, zvažte rozvržení hlavních jídel a svačinek. Pokud jsou jídla plánována a podávána s dostatečným odstupem, je pravděpodobnější, že vaše dítě bude mít správnou tělesnou hmotnost.

Obecně platí, že mezichod by měl být podáván alespoň jednu až dvě hodiny před dalším hlavním jídlem.

CO NESMÍ V JÍDELNÍČKU CHYBĚT

Jistě s námi budete souhlasit, když řekneme, že pravidelnost ke zdravému stravování nestačí. V závěru tohoto článku se společně podíváme na svačiny, které by v jídelníčku vašeho dítěte rozhodně neměly chybět.

Aby měly děti dostatek vlákniny, měly by některé z těchto potravin jíst každý den:

• čtvrtina až polovina jednoho krajíce chleba
• čtvrt až půl šálku vařené rýže, těstovin nebo obilovin
• dvě nebo tři sušenky
• čtvrtina až polovina housky, muffinu nebo jiného pečiva

Zeleninu a ovoce podávejte alespoň v pěti porcích denně. Zelenina může být vařená, syrová nebo konzervovaná. Ovoce se doporučuje podávat syrové nebo ve formě džusů.

Mléčné výrobky jsou dobrým zdrojem bílkovin. Již batolata mohou pít mléko a jíst jogurty nebo sýry. Vůbec se nemusí jednat o nízkotučné potraviny. Spíše věnujte pozornost tomu, zda dítě netrpí intolerancí laktózy. Pokud tomu tak je, neprodleně se obraťte na svého lékaře.

Ve spojení s bílkovinami samozřejmě nesmíme zapomínat na maso a luštěniny. Dětem podávejte zejména libové kuřecí maso a ryby (30 až 60 gramů). Do jídelníčku zařaďte také fazole a hrách, kterých může dítě sníst dvě až čtyři polévkové lžíce denně.

NECHTE SI NA POZDĚJI

Tyto pokrmy nelze označit za nezdravé. Jsou však nevhodné pro nejmenší děti, protože by mohly způsobit udušení nebo jsou zcela nepraktické. Mezi takové příkrmy patří např:

• bobule hroznů
• ořechy
• semínka
• větší kusy masa

Stejně tak nedávejte dětem příliš tvrdé potraviny. Příkladem může být syrová mrkev, preclíky nebo pečené brambory. Pokud chcete dětem tyto svačiny dopřát, nakrájejte je na menší kousky. A abyste se ujistili, že se nic nestane, dohlížejte na ně, když jedí.

Pokud jste si při čtení tohoto článku vzpomněli na něco, co byste mohli pro své dítě potřebovat, navštivte prosím náš rodinný E-shop  pro děti www.lalalukids.cz a vyberte si ze široké nabídky zboží pro novorozence, jako jsou podložky na hraní LALALU, tekuté prací prášky a aviváže Souldrops a spoustu dalších potřeb pro miminka i starší děti.

Nyní se slevovým kódem BLOG5 získejte dodatečnou slevu 5 % na celý nákup.

Sledujte nás