„Připravuji se dost?“ Pravda o přípravě na miminko.

Dříve či později si tuto otázku položí téměř každá těhotná žena. Ať už potichu večer v posteli, nebo nahlas při pohledu na seznamy výbavičky, které na tebe vyskakují ze všech stran.

„Už mám všechno?“
„Nezapomněla jsem na něco důležitého?“
„Dělám pro své miminko dost?“

Tyto pochybnosti nejsou slabost. Jsou důkazem toho, že ti na tom záleží. Problém nastává tehdy, když se z přípravy stane tlak, stres a pocit, že pořád něco nestíháš.

Internet a sociální sítě vytvářejí dojem, že existuje jeden správný seznam, který musíš splnit. Jenže příprava na dítě není projekt s pevnými body a termíny. Není to kontrola, na jejímž konci dostaneš známku.

To, co je pro jedno dítě nezbytné, může být pro jiné úplně zbytečné. A to, co dnes působí jako „nutnost“, se často po pár týdnech ukáže jako věc, kterou téměř nepoužiješ.

Příprava není o tom mít všechno. Je o tom mít dost.

V úplném základu dítě nepotřebuje mnoho. Potřebuje bezpečí, teplo, jídlo a blízkost. To nejpodstatnější nejsou věci, ale podmínky. A ty si dokážeš vytvořit i bez chaosu.

Důležité je mít místo, kam můžeš miminko položit, přebalit ho a být s ním na zemi. Místo, kde se cítíš klidně i ty.

Důležité je mít pár základních kusů oblečení, které jsou měkké, jednoduché a pohodlné. Důležité je mít prostor pro odpočinek – pro tebe i pro dítě.

Všechno ostatní je nadstavba. Ne povinnost.

Spousta věcí, které dnes vypadají jako „nutné“, může klidně počkat až po porodu. A některé možná vůbec nebudeš potřebovat.

Dítě hned nepotřebuje celý dětský koutek. Nepotřebuje hromadu hraček. Nepotřebuje dokonalý dětský pokoj připravený do posledního detailu.

Spoustu rozhodnutí je lepší udělat až ve chvíli, kdy poznáš své dítě. Když uvidíš, co mu vyhovuje, jak reaguje a co potřebuje. To, co teď nevíš, není chyba. Je to normální.

Přílišná snaha mít všechno hotové dopředu často zvyšuje úzkost, ne pocit jistoty.

Klidný prostor nevzniká množstvím věcí, ale jejich uspořádáním. Smyslem není zaplnit byt, ale vytvořit zóny, kde se budeš cítit dobře.

Stačí jedno místo, kde můžeš s miminkem být na zemi, odpočívat, přebalovat ho nebo ho mít u sebe. Místo, které je měkké, jednoduché a nezahlcené.

Když máš pocit, že se v prostoru dá dýchat, přenese se to i na tebe.

Mysli i na sebe. Pohodlné místo k sezení, kam si můžeš sednout unavená. Místo, kde si můžeš na chvíli lehnout bez výčitek. Klidný kout, který nebude působit jako pracovní zóna, ale jako místo odpočinku.

Domov nemusí vypadat dokonale. Má fungovat.

Úzkost často nevzniká proto, že bys byla nepřipravená. Vzniká z tlaku, že bys měla být připravená víc, lépe, rychleji.

Pravda je taková, že na mateřství se nedá připravit úplně. A je to v pořádku.

To nejdůležitější už jsi udělala. Přemýšlíš, zpomaluješ, snažíš se vytvořit bezpečí. To není málo. To je základ.

Nemusíš mít odpovědi na všechno. Stačí, že máš prostor, kde můžeš být se svým dítětem přítomná. A to je víc než dost.